Syndrom CAN

Syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte (dále jen syndrom CAN) je definován jako poškození ttělesného, duševního i společenského stavu a vývoje dítěte, které vznikne v důsledku jakéhokoli nenáhodného jednání rodiny nebo jiné dospělé osoby, je v dané společnosti hodnoceno jako nepřijatelné. Jde o soubor negativních důsledku špatného zacházení s dítětem. Tyto příznaky mohou vzniknout následkem aktivního ubližování nebo nedostatečné péče, kdy dítě trpí zanedbáváním jeho důležitých životních potřeb.

 

Tři základní rizikové faktory syndromu CAN

  1. Rizikoví dospělí (zpravidla primární vychovatelé dítěte)
  • lidé s poruchami osobnosti (psychopatie), mentálně retardovaní, lidé psychicky nemocní, jedinci s neurotickými obtížemi (frustrace se mění v agresi), matky s poporodní depresí
  • alkoholici, drogově závislí
  • mladí, nezralí a nevyspělí rodiče
  • ambiciózní, nároční rodiče, workoholici
  • lidé v hmotné bídě, bezdomovci, nezaměstnaní
  • transgenerační problém - týraní týrají (deprivovaní vytvářejí svým dětem opět deprivační životní prostředí)
  • sexuální devianti - pedofilové, muži sexuálně hyperaktivní

 

  1. Rizikové děti
    • odlišnost dítěte: nízká porodní váha, děti se syndromem hyperaktivity, mentální retardace, vývojové opoždění, smyslové vady
    • děti dráždivé, neklidné, zlostné, provokativní X apatické, plačtivé, úzkostné
    • děti nesplňující očekávání rodičů, tj. děti s lehce sníženými intelektovými schopnostmi, děti ve škole neprospívající, děti tělesně neobratné, nešikovné
    • holčičky výrazně ženských tvarů, jemné, koketní, mazlivé

 

  1. Rizikové situace
    • styk rizikového dítěte s rizikovým dospělým
    • náhradní rodinná péče
    • rozvodová situace, manželské neshody, neplánované otěhotnění - nechtěné dítě, hmotná bída, stres
    • brutalita v médiích a vysoká tolerance k násilí

Následky syndromu CAN se projevují řadou příznaků a reakcí, krátkodobých nebo dlouhodobých. Reakce se liší v závislosti na věku dítěte a jeho osobnostním založení. Pokud příznaky trvají déle, přecházejí postupně do posttraumatické stresové poruchy (reakce na závažný stres).

 

 

Nejčastější pozorované následky CAN

  • selhávání ve škole, útěky z domova, agrese, odmítání komunikace,
  • neurotické poruchy, tenze, poruchy spánku, úzkost, pocity viny, sebeobviňování, fobie, depresivní stavy, sklony k sebevraždám,
  • psychosomatické reakce,
  • poruchy sexuálního chování,
  • poruchy v sociálních vztazích: nízké sebehodnocení, poruchy komunikace, poruchy interpersonálních vztahů, neschopnost empatie,
  • zneužívání návykových látek, závislost,
  • poruchy individuálního vývoje dítěte.

Je logické, že následky syndromu CAN se budou lišit dle věku dítěte jeho osobnosti, délce a intenzitě zanedbání, zneužívání a týrání.

 

Zdroj:

DUNOVSKÝ, J. DYTRICH, Z. MATĚJČEK, Z.: Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě, Praha: Grada, 1995

DUNOVSKÝ, Jiří, et al.: Sociální pediatrie: vybrané kapitoly. Praha: Grada, 1999. ISBN 80-7169-254-9